České startupy a počátky ekosystémů v byznysu

Použití slova ekosystém v byznysovém kontextu je a vždy bude jen metaforou. Tato metafora je nicméně již téměř dvacet let stará a stále živá.

 

Koncept byznysového ekosystému se poprvé objevil v článku Jamese F. Moora “Predators and Prey: A New Ecology of Competition”, který vyšel v květnovém Harvard Business Review roku 1993 a setkal se s takovým ohlasem, že vyhrál McKinsey cenu o článek roku.

Článek je třeba vnímat v kontextu zájmu o strategické plánování a změn konkurenční dynamiky mnoha odvětví, která začala být počátkem devadesátých let předmětem strategického zkoumání. Článek se tedy zabývá spíše otázkou udržení dominance v odvětvovém ekosystému než specifickými úvahami nad tím, z čeho se onen ekosystém skládá. Slovo ekosystém není jedinou “ekologickou metaforou”, kterou Moore zvolil. Hovoří také o “symbiotických vztazích” mezi firmami uvnitř ekosystému a ve své době jako jeden z prvních začíná bořit zažitou představu o konkurenčním boji s nulovým součtem. Firma je podle něj spíše součástí nadodvětvového ekosystému než jednoho odvětví, ve kterém soupeří s konkurencí. Sám ale upozorňuje, že byznys, prostředí složené z ekosystémů, není procházkou růžovým sadem. Nejen firmy, ale i ekosystémy totiž mohou soupeřit o dominanci (historicky např. Apple vs. IBM, dnes typicky iOS vs. Android).

Základní charakteristikou startup ekosystému je efektivní přeměna nápadů v ziskové firmy.

Slovo ekosystém tvoří společně se slovem startup hned double-buzzword. Významová buzzwordová matematika je bohužel neúprosná: kombinací dvou nejasných buzzwordů vzniká double-buzzword s hodnotou nejasnosti odpovídající mocnině prvního buzzwordu na druhý buzzword. Pojďme se proto krátce vrátit k původnímu významu slova ekosystém a pokusit se odvodit klíčové charakteristiky obecného byznys ekosystému.
Každý ekosystém, či zárodek ekosystému musí být definovatelný produkčním tokem. Primárním produkčním tokem ekosystému, ve kterém všichni žijeme, je přeměna anorganických uhlíkatých látek v organickou hmotu. V tomto procesu vzniklá energie drží náš ekosystém při životě a díky nejrůznějším zacyklením je ekosystém udržitelný a sebeobnovující.
Primárním produkčním tokem byznysu je přeměňovat práci a investice na zisk. Startup ekosystém (jako drobná součást velikého byznysového ekosystému) musí přeměňovat nápady prostřednictvím práce a investic na fungující firmy. Globálně jsou často uváděny jako vzor tři modely. Silicon Valley jako příklad evolučně samo-vzniklého (“bottom-up”) systému, Singapur jako regulatorně vytvořené (“top-down”) prostředí a Dubaj jako jejich kombinace v podobě platformy podnikatelských zón. Tyto tři modely se liší způsobem, kterým vznikla podpůrná infrastruktura, díky které startupy vznikají ve větším počtu a více z nich přežívá tak, že dorostou do firmy. V jejich jádru se ale všechno točí kolem nápadů a jejich transformace v byznys. Transformace nápadů v byznys je totiž taková startupová fotosyntéza.

Díky ekosystému musí ze startupu vzniknout startup na steroidech.

Dle našeho názoru musí startupový ekosystém zvýšit kombinovanou tržní hodnotu startupů, které v jeho rámci existují, pomocí pěti základních zprostředkujících cílů:

  1. zvýšení počtu startupů v “extrémně rané fázi” snížením bariéry vstupu do podnikání
  2. umožnění lepšího zaměření na core business startupu
  3. zefektivnění informačních toků mezi zakladateli, investory, poradci (tj. snížení transakčních nákladů v jejich nejširším slova smyslu)
  4. zvýšení pravděpodobnosti úspěchu startupu přísunem best practices a vytvořením kultury výměny zkušeností a informací v ekosystému a mezi ekosystémem a jeho okolím
  5. nemilosrdná eliminace startupistů, kteří se stali Apple iModelkami a selhávají v byznysové fotosyntéze transformace svého nápadu v reálný byznys

Vznikající český startup ekosystém má zatím poměrně zdravé kořeny. Privátní peníze, které chtějí na startupech vydělávat, vytvářejí prostředí, ve kterém by mělo startupům být lépe než bez něj. Mnohé mu však stále chybí. A leccos také přebývá.

Chybí profesionální pokora: Opakem startupové profesionální podpory je startupová sebestřednost. Právě sebestřednost je jedním z příznaků “startup hypu”, ve kterém se ti byznysově nejúspěšnější pomalu stávají neviditelnými. Nejsou vidět na každé konferenci, tvrdě pracují na produktu, o svých klientech mluví s respektem, protože klienty mají a klienti je živí. Těmto neviditelným profesionální pokora nechybí.

Přebývá “Survivorship bias”: Zárodky českého startup ekosystému jsou natřeny narůžovo. Již bytí “startupistou” je něco extra, úspěch je nevyhnutelný. Bohužel tomu tak není. Jsme obklopeni umělou mediálně – konferenčně – startupově ohnutou realitou, která akcentuje úspěchy. V opravdové realitě je ale na startupové scéně neúspěchu mnohem více než úspěchu. Českému startupovému ekosystému chybí postmortem reflexe. Nezbývá než doporučit pravidelné návštěvy startupových hřbitovů, knihu Black Swan a německou Die Kunst des klaren Denkens. Naši sousedé z TechSquare najdou obě knihy v knihovně Inoxive.

Chybí LIA telegramy: Startup je risk. Ekosystém může při dosažení výše uvedených pěti cílů riziko snížit například tím, že zabrání fatálním chybám, kterým se lze díky znalostem a zkušenostem vyhnout.  Startup ekosystém nedokáže a ani nesmí chtít podnikatelské riziko odstranit. Startup ekosystém nesmí být sociální sítí pro startupy. Půlrok v akcelerátoru nesmí připomínat běžnou práci s nájmem zadarmo. Půlrok v akcelerátoru musí být bootcamp, který část účastníků nepřežije. A k tomu patří rozesílání kondolenčních telegramů. Lost in Action musí být realitou startup života.

Český startup ekosystém čeká období dospívání a ověřování vlastní hodnoty. Pokud ekosystém nedokáže ze startupu vytvořit startup na steroidech, nemá právo na existenci. Opět zdůrazněme, že “startup na steroidech” je takový startup, který přináší více užitku. Klientům přináší lepší hodnotu a ve finále z něj zakladatelé mají větší radost a investoři více peněz.

Jak navigovat v bublině?

Startup Hype – alias bublina – má různou životnost. Bubliny jsou přirozenou součástí kapitalismu a zejména equity trhů, tedy prostředí, ve kterém dochází k oceňování nejistého budoucího vývoje. Je také velice přirozené, že se o bublině hovoří jako o bublině mnohem dříve, než bublina splaskne. Příležitostí k výdělku na bublině je také několik – můžete se svézt nahoru, dolů, nebo od začátku hledat elementy, které bublinu přežijí.
A jak se shortuje startupová bublina, nebo (další česká aktuální) bublina “dělání inovací”? Bohužel poměrně pracně, pečlivou indetifikací reálného (zdravého) základu, který může být v bublině schován, zastřen “hype” okolím. Zde nastřená cesta k počátkům spojení slova ekosystém s byznysem může být malou pomůckou: jedinou stálicí startupového ekosystému bude přeměna nápadů ve firmy nabízející produkty a služby s hodnotou pro klienta. Tento startupový ekosystém vždy bude součástí širšího podnikatelského ekosystému, ve kterém firmy a produkty vznikají a žijí, či zanikají. A časem se možná ukáže, že ostrůvek jménem “startupový ekosystém” je umělý a ničím se neliší od pravidel souostroví podnikatelského ekosystému, jehož je součástí.