Díky zvýšení sazeb od prvního ledna vyroste mýtné v roce 2015 poprvé nad 9 miliard

Oživení a ekonomický růst v roce 2014 přispěl k výběru mýtného ve výši 8 miliard Korun do konce listopadu 2014. Celkový roční výběr může dosáhnout až 8,64 miliardy Korun, tedy o 100 milionů Korun více než v roce 2013.

První leden 2015 nebude pro český mýtný systém jen prvním dnem devátého roku jeho provozu, ale i důležitým dnem zvýšení sazeb poprvé od ledna 2012. Se zvýšenými sazbami přichází také potenciál zvýšení mýtných výnosů a průměrné ceny, kterou platí kamiony na českých silnicích. Zatímco v roce 2013 platily kamiony průměrně 4,19 Kč za jeden kilometr, v roce 2014 cena poklesne až k 4,10 Kč. Tento pokles je způsoben pokračujícím růstem podílu ekologických vozidel třídy Euro V a vyšší. Zvýšení sazeb k prvnímu lednu 2015 má potenciál zvýšit průměrnou váženou sazbu na 4,34 Kč/km.

Ve scénáři, který počítá s ekonomickým růstem a schválenými sazbami, platnými od ledna 2015, by mohlo české mýtné v roce 2015 vydělat 9,6 miliardy Korun. V roce 2016 může výnos vzrůst až na 9,8 miliardy Korun.

Složitá mezinárodní situace může negativně ovlivnit mýtné výnosy roku 2015

Bez zvyšování sazeb je růst ekonomiky promítnutý do vyššího dopravního výkonu jediným motorem zvyšování mýtných výnosů. Zadrhnutí ekonomik Středoevropských států může naši predikci mýtných výnosů ohrozit. Zvýšení sazeb se nicméně na naší aktuální prognóze růstu mýtných výnosů na 9,62 mld. Kč v roce 2015 podílí ze tří čtvrtin a proto je změna sazeb velice důležitým krokem. V černém scénáři stagnace ekonomiky na úrovni roku 2014 by však již v roce 2016 výnosy poklesly opět pod hranici 9 miliard Korun. Otevřenou otázkou budoucnosti nicméně zůstává pravidelná práce se sazbami, kterou vidíme například v Rakousku. Nestane-li se každoroční úprava sazeb a včasná reakce v konstrukcích regulačních politik pravidlem, hrozí opakování výpadku příjmů, které zažíváme v posledních letech díky nadměrnému zvýhodnění Euro V vozidel.

Rakousko mýtné zdražuje, v Polsku a na Slovensku zůstávají ceny stejné

Rakousko pokračuje ve své politice pravidelné novoroční úpravy sazeb. Protože samostatnou kategorii pro Euro VI mají v Rakousku již od roku 2012, nedotýká se změna struktury sazeb, ale jen jejich výše, která roste o 6%. Pouze sazba pro nejekologičtější vozidla Euro VI lehce klesá.

V Polsku ani na Slovensku zůstávají mýtné sazby od 1.1.2015 beze změn. Obě země dokonce ani nezavedly novou kategorii pro vozidla Euro VI. Obecně tak přetrvává situace minulých let – polské sazby jsou oproti českým přibližně poloviční. Slovenské sazby pro starší vozidla jsou v třetinu vyšší než v ČR, zatímco sazby pro moderní ekologická vozidla jsou na Slovensku oproti ČR až o pětinu nižší. Slovensko oproti České republice také nejen hromadně zpoplatňuje silnice prvních tříd, ale vybírané sazby jsou až o 80% vyšší než na českých jedničkách.

I v nadcházejícím roce 2015 bude Česká republika společně s Polskem nejvíce zvýhodňovat ekologická vozidla. Vozidla Euro VI dostanou v obou zemích slevu 40 % z ceny pro vozidla třídy Euro III. V Rakousku, v Německu a na Slovensku je tato sleva v rozmezí jen 10 – 20 %.

Německo odděluje platbu za infrastrukturu a ekologickou zátěž

Německo jako první soused České republiky přistoupilo k jasnému rozlišení ceny za využití dálnice a ekologické daně za znečištění a zátěž, které těžká nákladní doprava způsobuje. Všechna vozidla pak platí stejně za použití infrastruktury (pouze s rozlišením podle počtu náprav). K této základní ceně je dopočtena ještě ekologická přirážka, která je rozlišena podle emisních tříd. Nejnovější vozidla třídy Euro 6 neplatí přirážku žádnou. Pro ostatní emisní třídy se přirážka pohybuje od 2,1 Eurocentu/km pro třídu Euro V až po 8,3 Eurocentu pro vozidla Euro 0 a I. Právě pro tato nejméně ekologická vozidla tvoří přirážka 40% celkové mýtné sazby.

Německo tak opět ukazuje cestu k ekonomicky udržitelné kombinace mýtného financování dálnic a současné podpoře ekologických vozidel. Ekologická složka ceny není slevou, ale přirážkou. Proto nemůže dojít k poklesu výběru v hlavní složce, která je kalkulována podle nákladů na výstavbu a údržbu dálnic. Příjem z ekologické přirážky pak podle EU Směrnice 76/2011 slouží k realizaci ekologických opatření u dálnic.