Osud cloudových úložišť ukazuje nástrahy moderních digitálních komodit

Dropbox se stal synonymem cloudového úložiště “pro lidi”, zatímco Box.com se chlubí službami pro firmy ze žebříčku Fortune 500. Dropbox i přes náznaky interních příprav vstupu na burzu tvrdí, že se na IPO nechystá a Box.com jej odkládá z důvodu volatility na trhu. Dopracují se ale obě firmy vůbec někdy ke vstupu na burzu? Čím komoditnější se obyčejná úložiště v cloudu stávají, tím menší je jejich šance.

V cloudu zuří cenová válka. Povedené a oblíbené služby (typu MailChimp pro řešení marketingových mailů, či ZenDesk na zákaznickou podporu) potichu zdražují, oblast cloudových úložišť postupně směřuje k totální komoditizaci. Jejich cenové modely se letos v létě definitivně odtrhly od nákladové logiky vstupů (datacentra, energie, disky …) a na trhu se běžně objevují terabajtové až neomezené “tarify”. Velké či neomezené úložiště se stalo doplňkem jiných služeb – nejčastěji e-mailu a cloudové kanceláře. Giganti Google a Microsoft se službami Google Apps for Work a Office 365 dohnali ještě před rokem existující funkční náskok Dropboxu i Boxu a propojili úložiště se službami, které mají pro klienty mnohem větší hodnotu. Široká penetrace služeb mezi klienty navíc otevřela cestu k aplikaci “flat” cenových strategií nad portfoliem, ve kterém zákony velkých čísel umožnily oceňovat průměrný uložený objem dat. A dokud uložený průměr na klienta roste pomaleji než klesá cena za TB úložiště, nemohou prodělat.

Jak Dropbox, tak Box jsou si samozřejmě trendu komoditizace “obyčejného úložiště” velice dobře vědomi. Snaží se otevřít vývojářům a startupům, které motivují k používání jejich služby jako “ukládací platformy”. Dropbox dokonce nabídl řešení dosud problematické a vývojově náročné sychronizace dat napříč cloudovými, desktopovými a mobilními aplikacemi. Segment koncových uživatelů se pro změnu snažil nalákat na fotoaplikaci Carousel, která fotky z Dropboxu zobrazuje jako album. I tento boj se nicméně zdá být marný, protože většina fotek dnes vzniká na smartphonech a navzdory možnosti automatického nahrávání do Dropboxu se většina fotek dostane spíše ke Googlu (z Androidu), do iCloudu (z iPhone) nebo k Microsoftu (z Windows Phone).

Poslední kapkou je strategické partnerství Dropboxu s Microsoftem, jehož prvotním projevem je zjednodušené otevírání Office dokumentů z Dropboxu v iOS prostředí. Všechny cloudové “boxy” se zdají být na konci svých kreativních sil. Zpočátku nalákaly spousty uživatelů (Dropbox jich má přes 300 milionů) na několik málo GB prostoru, Dropbox se navíc zvládl perfektně šířit mezi lidmi díky odměňování za doporučení. Část uživatelů se podařilo zpoplatnit a ve snaze nabízet více než úložiště v cloudu firma koupila například tým, který vyvinul e-mailovou aplikaci Mailbox. Zatímco Box.com již svoje čísla ukázal, Dropbox vehementně odmítá komentovat svoji profitabilitu. Co bude dál, je stále větší otázkou.

Cloudové úložiště se stalo velice rychle komoditou. Zatímco před dvěma lety byly pohodlím, za které se platilo, dnes jsou infrastrukturou. Principiálně nejsou odlišné od železnice nebo datové sítě (po které naše data do Dropboxu tečou). Cloudové úložiště se stalo součástí moderní internetové infrastruktury. Velkým hráčům za ně platíme v jiných službách, které nám přinášejí skutečný užitek a úložiště je technický nástroj k jeho dodání. Většina uživatelů více zařízení od Applu ani netuší, že mají stejná data na iMacu, iPhonu a iPadu díky úložišti v cloudu. Google chtěl také původně schovat úložiště za svoje aplikace (které nepotřebují soubory složky – patřící z mnoha hledisek do minulého století). Jen masivní nástup Dropboxu donutil Google resuscitovat soubory a složky v podobě Google Drive. A nyní se hra zase obrátila. 

Tato lekce extrémně rychlé komoditizace, jejího průběhu a vlastností je velice poučná pro všechna odvětví, ve kterých se z části produktů postupně stává infrastruktura a komodita. Akcelerující technologický vývoj a dramaticky odlišné nákladové charakteristiky škálování digitálních produktů mění i rychlost a postup komoditizace. Vítězem se pak stává ten, kdo dokáže najít další produkt, kterým lze komoditizovanou infrastrukturu obalit. Příklad Googlu, Microsoftu a Dropoxu ukazuje, že mnohem jednodušší je novou komoditu k něčemu jinému přibalit (jako Google k Google Apps nebo Microsoft k Office 365). Druhou možností je stát se poskytovatelem infrastruktury – což ale vyžaduje být zcela jinou firmou. Spíše správcem kolejí, než sexy Silicon Valley startupem.